Cestopis Bobkového listu doporučuje: areál Friesovy Boudy

Jsou prázdniny a náš cestovatel Jan Mapa se rozhodl vyrazit někam do hor. Asi nejznámější pohoří v České republice jsou Krkonoše. V Krkonoších se mimochodem nachází nejvyšší hora našeho státu. Je to Sněžka s výškou 1602 m.n.m. O Sněžce se ještě Honza zmíní, ale dobré by bylo začít pěkně od začátku:

Areál Friesovy Boudy 

Vyrazili jsme ráno (bohužel my, protože manželka chtěla, abychom vzali s sebou děti) po snídani. Cesta ubíhala docela příjemně. Na konci cesty jsme museli jet docela do kopce, jelikož areál Friesovy Boudy se nachází docela vysoko. Když jsme vystoupili z auta, všichni jsme překvapením vydechli. Děti, protože tam bylo dětské hřiště. Manželka, protože tam byl bazén se saunou a já kvůli výborně vypadajícímu pivu Fries. Areál Friesovy Boudy se skládá ze tří budov. Hlavní budova jsou ty Friesovy Boudy. Pod Friesovými Boudami je penzion Andula, ve kterém se právě vaří pivo Fries, které se podává hlavně tam a na Friesových Boudách. A třetí budova se jmenuje Matouš. V Matoušovi se dá přespat, ale na snídani, oběd a večeři se chodí do nedalekých Friesových Bud.

 

Tohle jsou Friesovy Boudy. Nádhera, že.

horsky-hotel-friesovy-boudy

 

Toto je Andula. Také má svou vlastní restauraci.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

A tohle je Matouš. Taková dřevěná chatka.banner1_slider

 

My se tedy ubytovali na Friesových Boudách a rozhodně jsme nelitovali. Měli tam skoro všechno. Venku měli tedy již zmiňované dětské hřiště. Vevnitř však měli bazén, saunu, dětský koutek a dokonce i „hernu pro náctileté“, kde měli počítače a televizi. Vynechal jsem restauraci, kde vařili výborná jídla. Obsluha zde byla též velice příjemná a skoro ke každému jídlu jsem si dal Fries. Když jste tam přijeli, dali vám vždycky papír s různými trasami, který se nám vždycky hodil. Friesovy Boudy jsou poměrně blízko Sněžce, ale i tak to byl pěkný celodenní výlet. Cestou na Sněžku vám jinak doporučuji dát si oběd v Luční Boudě, kde jsem si dal zase místní pivo, Paroháče. Jinak na Sněžku vedou 2 cesty. Jak jsem řekl já, jedna je pro sraby a druhá je pro normální lidi. Ta cesta pro sraby nebyla tak strmá jako ta další, ale to by nebyl pořádný výšlap. Bohužel byla manželka s dětmi proti a šli cestou pro sraby. Já tedy šel tou strmější cestou a hned vám doporučuji, abyste si vzali teplejší oblečení, jelikož na Sněžce opravdu dost fučí. Výšlap nebyl tak unavující jak jsem si napřed myslel, ale i tak to byla pořádná tůra. Na Sněžce je jinak kaplička a dají se tam koupit i turistické známky. Já je sbírám a tak jsem si jednu koupil. Ze Sněžky můžete taky poslat pohled svým přátelům nebo holkám. Těch tůr je tam samozřejmě více. Abychom šli i tůrou vhodnou pro děti, šli jsme nějakou cestou pohádek, kde psali, že tam je nějaký kouzelný jelen. Že tam jsou i zuby nějakého zlého obra a další výmysly. Nebylo tam nic ani nic tomu podobné. Děti z toho samozřejmě byly nešťastné, ale mě se těch 5 kilometrů docela líbilo. Hlavně vám však radím, dávejte na tůrách pozor, abyste se neztratili. Nám se to jednou stalo a z krátké procházky před odjezdem se stala tůra podobná té na Sněžku. Mimo jiné je v Krkonoších nádherná příroda a dokonce jsme při té naší „krátké procházce“ viděli i srnce, který pil z nádherně průzračné vody krkonošského potoka. Rostou tam i výborné borůvky, ze kterých později manželka domu upekla borůvkový koláč. To byl konec naší kratší, ale krásné dovolené a já si hned po příjezdu domů začal snít o dalších takovýchto místech.

 

 

napsal:  

Honzík Čáp

  |   Další články

One Comment

  1. To je krasné místo, už brzy se tam vypravím a těším se skvělé zážitky !

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.